Chtěla bych napsat něco o kultuře, ale jsem v Africe teprve týden, takže ještě nevím, co je normál a co ne u těchto lidí. Tudíž napíšu něco o dopravě, protože za ten týden už jsem strávila v autobuse 29 hodin a naprosto mě to fascinuje. Byly to dvě cesty. Cesta z Dar es Salaamu do Morogoro, ta trvala 3 hodiny, a pak z Morogoro do Kemonda, kde je sirotčinec, kde budu působit.

V Tanzánii se jezdí vlevo na silnici. Ve městech jsou normální silnice, řekla bych asi tak stejně dobré jako naše, někdy lepší. Jejich „dálnice“, nevím, jestli se to tak nazývá, nedrncají a jsou ve velice dobrém stavu, ale jen dvouproudové. Ve městě to funguje tak, že je tam na silnicích hrozný zmatek. Auta všude, předjíždí se tam, kde nemají, do toho jezdí všude motorky i do protisměru a ještě tam chodí lidi. Když uvíznete v zácpě, objeví se kolem aut hromada lidí, kteří prodávají všemožné věci. Zmrzlinu jsem pochopila a ocenila, jídlo ještě taky chápu, ale proč lidi u aut prodávají mapy Tanzánie, to je mi záhadou..

Mimo centrum města silnice nejsou. Jen prašné cesty, které ani nejsou rovné. Všichni tu jezdí terénníma autama a po těchto cestách se normálně odepínají pásy, abyste něměli poškrábanej krk, tak moc to houpe a drncá.

A teď to nezábavnější pro mě. Cesty autobusem. Nejvíc asi budu popisovat cestu z Morogoro do Kemonda. Autobus měl přijet do Morogoro v 9 hodin. V 9 hodin jsme vyjeli z centra, kde jsem strávila 2 dny. Cesta na „autobusové nádraží“ trvá asi 15 minut. No čekali jsme ještě tak dalších 45 minut, než autobus přijel. Protože jsme jeli ve 3, koupili jsme si lístky tak, aby dva seděli vedle sebe a třetí na nimi. 2 místa u okýnka. Nakonec jeden seděl vepředu autobusu, druhý ve prostřed a třetí nakonci. Všichni do uličky. Přestávky na jití do křoví na záchod tam existují asi tak každých 6 hodin. Přes den řídí ten zodpovědný řidič, v noci ten méně zodpovědný. Na značky se tu moc nehraje. Ohraničení rychlosti je jenom 50 ve městech, 100 jsem viděla snad jenom jednou.. Možná ani nechci vědět, jak rychle jsme jeli. Předjíždění je nejlepší zábava. Představte si 2 auta nebo klidně 2 autobusy, co se předjíždí navzájem asi tak každých 10 minut. Vždycky jeden předjede druhého, po 10 minutách druhý předjede prvního a takhle se baví klidně hodinu. A v noci, to je teprve sranda. Autobus prosvítí dálkovýma světlama auto před sebou a to mu uhne z prostředku silnice. Když jsou na stejné úrovni, vymění si pár troubení, takže nikdo v autobuse nemůže spát. Ale by vlastně nešlo ani bez toho troubení, protože v autobuse celou dobu hraje hudba na 100 % hlasitosti. Mají hodně signálů mezi sebou. Pochopila jsem jen málo, ale když se dá levý blinkr, auto za ním může přejíždět. Občas je to velmi složité rozpoznat, protože je tu oblíbené hrozně moc světel. Občas normální auto svítí jako policajti, občas zase jedete za diskotékou. Prostě fascinující..